Vybrali jsme

Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

Přetáčky či změny ve scénáři, které stály studia miliony dolarů.

8. červenec 2018, 9:47
zdroj: Paramount
8. červenec 2018, 9:47

V Hollywoodu je běžné zakomponovat do produkčního budgetu i dotáčky/pretáčky. Většina blockbusterů je potřebuje, protože v průběhu postprodukce si režisér a jiní členové štábu všimnou, že některé scény jim nesedí, nefungují, nebo že si na place nevšimli něčeho důležitého a je třeba to přetočit.

 

Horší je ten druhý případ, kdy se v procesu stříhání a tvoření efektů rozhodne, že se film musí změnit. Stane se neštěstí, katastrofa, nebo se jeden z producentů jen špatně vyspí a rozhodne se, že ten a ten projekt musí vypadat jinak. Vystřihněte tamto, přetočte tam to, ať ta postava na konci zemře a podobně.

 

Kinematografie už zažila celou řadu takových změn, my se dnes však podíváme na ty největší. Ať už proběhly po napsání scénáře, při natáčení nebo až po tom, co byly celovečeráky níže dokončeny. Někdy to byl těžký úkol, někdy hloupý a nesprávný, jindy se to ale vyplatilo.

 

Na závěr ještě upozorňujeme, že se zaměříme pouze na snímky, u kterých víme, co se vlastně změnilo a jak vypadaly původně. Také nám jde spíše o dějové než technické změny (například Hell's Angels a přetáčení leteckých scén už se zvukem). Pojďme tedy na to.

 Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

1. World War Z / Světová válka Z (2013, r: Marc Forster)

Oblíbený a úspěšný film od režiséra Marca Forstera měl obrovské problémy už od začátku. Kameraman Robert Richardson údajně chtěl skončit v polovině natáčení, Brad Pitt měl velké problémy s režisérem a snímek čekalo 7 týdnů přetáček. Přepsala a přetočila se navíc celá závěrečná třetina filmu.

 

Každý čekal obrovský průšvih, vzešlo z toho však nadprůměrné sci-fi s obrovským potenciálem do budoucna. A my jsme rádi, že se pokračování ujímá právě David Fincher. Budeme však doufat, že se to tentokrát podaří ještě lépe a bez nečekaných problémů.

 

A co se vlastně změnilo? Prakticky vše, co se stane poté, co Gerry (Pitt) nasedne do letadla, je nové. Zombíci se v letadle neobjeví a to doletí až do Moskvy. Staří a nemocní jsou popraveni, zdraví včetně Gerryho dostanou do rukou zbraně a bojují proti nemrtvým.

 Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

O pár měsíců později vidíme Gerryho jako chladného a vynikajícího zabijáka zombíků. Vede skupinu elitních vojáků, kteří jsou rozděleni do skupin podle náboženství (huh?). Karin je v táboře na opačné straně zeměkoule a své tělo propůjčuje jednomu z vojáků, aby se udržela v bezpečí.

 

Gerry se rozhodne svou ženu najít a odchází tak se svou jednotkou přes moře. A to je konec. V seriálu by to fungovalo, avšak pro film, jehož pokračování bylo více nemožné než možné, už tak moc ne. Konec, který se nakonec natočil, je značně lepší, ačkoli jsme tak přišli o pár nadějných akčních scén.

 

Nepochybně se jich však dočkáme v pokračování. Film se nakonec odložil o půl roku a Damon Lindelöf připsal do scénáře 60 stran. Paramount celá tato rošáda vyšla na 25 až 40 milionů, nemluvě o výdajích za vyhozené záběry.

 

Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

2. Emperor’s New Groove / Není král jako král (2000, r: Mark Dindal)

Oblíbený animák v roce 2000 narazil na řadu úskalí. Pro Disney šlo o propadák, ačkoli kritici zvedali palec nahoru. Dnes jej nepochybně můžeme označit za slušný propadák.

 

Snímek byl ve výrobě celých 6 let, během kterých se změnil hned několikrát. Měnili se i tvůrci, dabéři, scénář a prakticky vše, na čem animák stál.

 

Animák původně nazvaný Kingdom of the Sun se zabýval úplně jiným příběhem. Mystičtějším, odvážnějším, romantičtějším a hlavně trošku serióznějším, než jaký jsme viděli ve finální podobě. Režisér Roger Allers právě dokončil Lvího krále, a tak mu dal tehdejší předseda Disney Michael Eisner volnou ruku.

 

Kéž by tušil, jaké chyby se tehdy dopustil...

 

Ve filmu jsme měli poznat arogantního člena královské rodiny Manca (David Spade) a jeho skromného vesnického dvojníka Pacha (Owen Wilson). Ti si již tradičně měli vyměnit místa ve svých životech. Mimo jiné měl mít Manco v plánu ukrást pro sebe Slunce, přičemž se v průběhu snímku proměnil v lamu.

 

Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

Sting měl nazpívat 8 skladeb do soundtracku, ale jen pod podmínkou, že jeho manželka bude projekt sledovat a natočí z celé produkce dokument. Disney ho před světem dlouho střežilo, ale nakonec svou cestu na internet našel.

 

Mimo jiné odhaluje i to, že po 3 letech se k projektu přidal animátor Mark Dindal. Disney už došla trpělivost a přestávalo věřit, že Allers pro ně stvoří animák, který chce ukázat světu. Dindal, známý svým groteskním humorem, měl tedy jasnou roli.

 

Poslední kapka přetekla v létě 1998. Jeden z exekutivních producentů Disney naběhl do kanceláře producenta snímku Randyho Fullmera a v rozmezí prstů mu ukázal, že jeho film je takto blízko k úplnému zrušení.

 

Zděšený Fullmer okamžitě volal Allerse. Ten si žádal půlroční odklad. Ten však nedostal, a tak z projektu odstoupil, protože si s Dindalem vůbec nerozuměli.

 

Jakmile se to Eisner dozvěděl, dal Fullmerovi dva týdny na to, aby Disney dokázal, že film za to stojí a stále je při životě.

 

Dindal z filmu zahodil vše, co se nelíbilo divákům na testovacích projekcích, a tedy téměř celý film. Změnil i charakter Pacha, přičemž z Manca se stal Kuzco (omanco v japonštině znamená, slušně řečeno, vagina).

 
Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

Eisner, který v projektu utopil už 25 milionů dolarů, ho podpořil znovu. Hotové animace se vyhodily do koše a zůstaly prakticky pouze postavy.

 

Z klišovitého muzikálu se nakonec stal skvělý animák, který však propadl. Po 3-4 letech prací a velké porci hotových snímků (přibližně třetina skončila v koši) se celý přepsal a přeanimoval a my jsme za to vděční. I když to Disney moc nepomohlo.

 

O 6 měsíců později se Není král jako král dostalo do plné produkce a Fullmer musel zavolat Stingovi, že kromě jedné písničky z jeho skladeb nic nevyužijí.

 

Nadšený nebyl, což zachytila i jeho manželka v dokumentu Sweatbox. Jeho písničku můžete slyšet při závěrečných titulcích, k obsahu snímku se však nehodí, za což on nemůže. A to na pár měsíců zrušil koncerty, jen aby byly ty písničky kvalitní. Ups.

 Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy


3. Superman 2

Postava Supermana má za sebou bohatou historii nejen v komiksech, ale i na stříbrném plátně. A stejně tak poskytla i spoustu materiálu do tohoto článku. Všichni dobře víme, co se dělo s Justice League, a tak se na to tentokrát zaměřovat nebudeme.

 

Nebyl to sice úplně první Superman, ale považuje se za právě toho, který jeho příběh odstartoval naplno (a moderně). Richard Donner si na pomoc přivolal Johna Williamse, pár charismatických herců a na světě byl zábavný blockbuster o Muži z oceli, který neztratil šťávu ani dnes.

 

Horší už to však bylo s pokračováním. O dva roky později přišel do kin druhý díl a diváci ani kritici nebyli nadšení. Mohl za to hlavně fakt, že Donner byl v polovině natáčení vyhozen a na režisérské židli ho nahradil Richard Lester. Abychom však celý příběh pochopili, musíme se vrátit do minulosti.

 

Pár týdnů před natáčením zavolal Donnerovi producent Alexander Salkind s tím, že chce, aby natočil Supermana, za což inkasuje 1 milion dolarů (a že to tehdy nebyl malý peníz). Do hodiny přivezl kurýr Donnerovi údajně „perfektní“ scénář, kostým a další maličkosti.

 

Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

Scénář byl hotový pro dva filmy, jelikož se producentům podařilo zaměstnat Marlona Branda (Jor-El, Kalův otec) a Gena Hackmana (Lex Luthor) jen na pár týdnů. Donner vzpomíná, jak těžký a rozsáhlý byl scénář. Po jeho dočtení usoudil, že nechová respekt k předloze a chybí mu pointa.

 

Film obsahoval až parodizující scény, ale i například Supermana létajícího přes Metropolis hledajíc Lexe tak, že se pozastavil u každého holohlavého chlapa na ulici. Donner chápal, že takový film zadupe legendu do země na velmi dlouhou dobu, a tak se rozhodl film natočit už jen kvůli tomu, aby ho zachránil.

 

Postaral se o to, že se vyhodil celý scénář a začalo se nanovo. Producenti chtěli vidět v obleku velké jméno, a tak se režisér setkal se Sylvester Stallonem. Vůbec to však neklaplo.

 

Nakonec, po jedné divadelní hře a pár zkouškách Donner bez pochyb obsadil Christophera Reevea. A hned na to k němu přibyla i Lois Lane v podání Margot Kidder.

 

Byla tak trošku nemotorná a Donnerovi se to nesmírně zalíbilo. Dokonce ji přinutil hrát bez kontaktních čoček, jen aby jí zůstala aura nemotorné, ale nesmírně milé reportérky.

 

Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

Donner se však nejvíce bál setkání s Marlonem Brandem. Jeden z hollywoodských producentů mu poradil, aby se drželi tématu peněz. Marlon podle něj nerad pracoval, ale peníze měl velmi rád.

 

Jako příklad uvedl, že se ho Brando může klidně snažit přesvědčit, že na kryptonu žijí jen zelené kufříky (narážka na kufříky plné dolarů). Udělal by tak jen voiceover (dabing) a dostal za to zaplaceno, jen aby nemusel hrát před kamerou.

 

Coppola ale později Donnera uklidnil se slovy, že Brando má brilantní mysl a strašně rád vypráví. Měl ho jen nechat, ať to dělá co nejdéle, až se nakonec ze svého problému vypoví sám.

 

A tak se Donner se svými partnery vydali za Brandem, který po rozhovoru naskočil na téma role. První otázka po tom, co mu o ní Donner řekl, zněla následovně: „Proč to nezahraju jako ‘bagel‘? Jak víme, jak tehdy vypadaly bytosti na kryptonu?“

 

Donner mu rychle vysvětlil, že všichni vědí, jak vypadá Jor-El... přesně jako Marlon Brando. Ten se pak jen usmál a řekl: „Příliš mluvím, že?“

 Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

Jednička měla problémy, které neskončily, ani když byl hotový scénář a všichni herci obsazení. Producenti (v čele se Salkindem) stále Donnerovi něco zakazovali a odmítali implementovat to do filmu. Šlo jim jen o prachy, a tak se snažili šetřit i tam, kde neměli.

 

Režisér během natáčení dokonce vůbec nevěděl, s jakým rozpočtem operuje. Častokrát přišel na natáčení a dozvěděl se, že mu producenti zatrhli něco, co nemá ve filmu jak nahradit.

 

Vztah mezi filmaři a producenty se zhoršoval, až jim Donner zakázal chodit na natáčení. Drzost a zčásti i hloupost Salkindových se ukázala i při testovacích promítáních.

 

Když se totiž měla uskutečnit, volali Warneři z Londýna (kde se film stříhal) do Los Angeles s obviněním, že se jim snaží ukrást pracovní verzi filmu, a tak ji na projekce neuvolní.

 

To se však skutečně bez negativu, který byl v Londýně, nedalo. Byly z toho opletačky, a tak film neměl žádné testovací projekce. Donner až do dne premiéry, kdy seděl v kině s prvními diváky, netušil, jestli se to vůbec někomu bude líbit. Moment, když viděl v očích lidí nadšení, ho velmi potěšil a překvapil.

 

Režisér se pomalu chystal vrátit do Londýna a dokončit zbytek Supermana 2, kterého už měl samozřejmě zčásti natočeného. Musel navíc vymýšlet nový konec, protože ten z dvojky přidali do jednotky, kde si s ním nevěděli rádi. V té chvíli však dostal telefonát od svého agenta se slovy: „Volali mi Salkindovi, už tě nepotřebují.“

 

Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

Donnera vystřídal Richard Lester, který natočil průměrné pokračování s celou řadou chyb, logických nesrovnalostí a dalších negativ. Ještě předtím však Brando žaloval Salkindovi kvůli podílu na zisku z tržeb, který mu odmítli vyplatit. A rovnou nechali už hotové záběry s ním z dvojky ve střižně.

 

Donner měl údajně hotovo přes 75 % filmu, Lester však většinu vyhodil a přetočil (možná i kvůli tomu, aby mu uznali režisérské zásluhy). Důležité scény se přepsaly a přetočily a ubralo se i z osudovosti. Lester je vyměnil za „barevnější“ komiksový film, což se nelíbilo ani Hackmanovi. Ten údajně odmítal návrat do role.

 

Nakonec Lester stvořil to, co stvořil. V letech 2000 a 2001 se však udál malý zázrak. Našly se nepoužité záběry s Brandem a střihač Michael Thau mezitím toužil vydat Donnerův sestřih Supermana 2.

 

Jiskřička naděje vzplanula, když se Warner rozhodl použít Brandovy záběry do Superman Returns. Šlo o Singerovo duchovní pokračování dvojky, které ignorovalo trojku a čtyřku.

 

Na internet ještě předtím unikla část z Donnerova sestřihu. Warneři se chtěli soudit, ale poté, co si fanoušci z celého světa sestřih zamilovali, nařídili jeho zpracování do celovečerního filmu.

 

Ten byl výrazně lepší než Lesterova verze. Přidaly se důležité dialogy Kal-Ela s otcem (Brandovy nepoužité záběry) či původní úvod a závěr snímku.

 

Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

Donner's Cut obsahuje i pár nedokončených scén, ale například i testovací scénu Reevea s Kidder, kterou nikdy nestihl natočit. Pravda je, že Donnerova verze není úplně vynikající. Také má chyby, ale určitě by vypadala mnohem lépe, kdyby ho film nechali dokončit. Takto alespoň máme více než skvělého nástupce oblíbené jednotky.

 

P. S. – Když štáb vůbec poprvé viděl Reevese „létat“ po vytvoření speciální techniky s kamerou a přibližováním, na place bylo úplné ticho. Pár lidí, kteří se o tyto lety staralo, dokonce plakalo. Donner to popisuje jako jeden z nejkrásnějších momentů v životě.

 

Tak že by P. P. S.? Pamatujete si úvod Superman Returns od Bryana Singera? Nuže, vězte, že vypadal úplně, ale úplně jinak. Hotové scény na kryptonu za 10 milionů dolarů se spláchly a natočil se nový začátek.

 

 

4. I Am Legend

Po výživném a dlouhém čtení si dáme menší pauzu. Já, legendu totiž rozebereme velmi rychle. Film má jen jedinou verzi, se kterou je jakž takž režisér Francis Lawrence spokojený i po letech. Tedy... vlastně ani není. Po 4 letech prozradil, že ve filmu bylo přes sto scén, s jejichž kvalitou nebyl spokojen.

 

Šlo zvláště o trikové scény. Ty trpěly viditelnými nedostatky v důsledku nedostatečného času na jejich výrobu. Odrazilo se to na úrovni detailů a celkového vizuálu.

 

CGI příšery v tomto snímku skutečně vypadají špatně a Lawrence si je toho vědom. Studio jemu a VFX týmu jednoduše nedalo dostatek času, a tak musel Lawrence vyjít na svět s filmem, který nebyl v jeho očích ani zdaleka dokončen.

 

Proč ale nestíhali dokončit vizuální a počítačové efekty?  

 

Původně se totiž mělo natáčet s reálnými lidmi, tanečníky a parkouristy. Všem padesáti vyholili hlavy a pracovali na jejich pohybech. Už měli začít natáčet, ale rychle dostali studenou sprchu.

 

Po prohlédnutí natočených záběrů totiž všichni usoudili, že komparsisté nevypadají dostatečně rychle a agresivně, spíše jsou banda mimů prchající ulicemi Washingtonu.

 

Oblékli je tedy do mo-cap kostýmů a předělali je v počítačích. Lawrence zdůrazňuje, že aby byl film plně dokončen včetně dokonalých efektů, museli by na něm dělat o půl roku (!!!) déle. I Am Legend mohlo vypadat vskutku úplně jinak.

 

Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

A aby toho nebylo málo, musel měnit i konec. Po testovacích projekcích se ukázalo, že divákům se nelíbí samotný závěr. Ten se vizi spisovatele Richarda Mathesona a jeho knihy I Am Legend podobal mnohem více než nově natočený.

 

A co se tedy změnilo? Neville se původně neobětoval a zombíky nezabil granátem. Právě naopak, snažil se jim ukázat, o co mu celou dobu šlo. Snažil se přijít na to, jak lidstvo vyléčit.

 

Zjišťuje přitom, že nejde o žádné zombíky, ale organizované skupiny inteligentních jedinců. Právě pro ně byl Neville „Legenda“, kterou nedokázali najít ani chytit do svých pastí. Legenda unášející jejich mladé ženy. Samozřejmě, až do samotného konce netušili, co s nimi dělá.

 

Závěr se však změnil. Z Nevilla se stala Legenda, protože se obětoval pro lidstvo a dvojici neznámých lidí. Bůhví, jakým lidem původní verzi pouštěli, ale nepochybně šlo o lepší závěr, než jaký byl natočen „na poslední chvíli“.

 


5.  Little Shop of Horrors 

Na závěr tu máme Little Shop of Horrors, sci-fi komedii od Franka Oze. V ní se seznamujeme s panem Mushnikem, nepříliš úspěšným podnikatelem. Vše se však mění, když dává jedné ze svých rostlin pár kapek vlastní krve. Netuší však, že její magické schopnosti pocházejí z vesmíru.

 

Rostlinu pojmenuje Audrey II po krásce, kterou zřejmě nikdy nezíská. Audrey II mu začíná přinášet do života radost, likviduje konkurenty a přináší zisk, ale zároveň začíná být nenažranou masožravou rostlinou.

 

V původním konci, který se natočil za 5 milionů dolarů, Audrey II snědla svou jmenovkyni i svého pána.

 

Žádný šťastný konec se nekonal a rostlina dále terorizovala New York a postarala se o stovky úmrtí. Producentovi se to nezdálo, ale scenárista, režisér i skladatel trvali na svém.

 

Konec se natočil za pětinu celkového rozpočtu, jen aby byl o pár měsíců později zahozen do koše. V té době šlo o nejdražší film, který kdy Warner produkoval. Téhož roku se například Aliens od Camerona natočili za 18 milionů dolarů.

 Když studia zasahují do filmů aneb 5 největších a nejdražších změn či vyhozených scén, které zcela změnily filmy

 

Proč taková razantní změna? Diváci snímek na testovacích projekcích milovali. Tedy až do momentu, kdy Audrey II vyhrála a snědla hlavní hrdiny. Ty si diváci velmi oblíbili, a tak byl průšvih na světě. Stejně tak dopadlo další testování a všichni kompetentní věděli, že jim hoří na střeše.

 

Frank Oz musel zavolat vedoucímu VFX týmu Richardu Conwayovi. Jejich roční práce se musela zahodit do koše, což Conway nedokázal vstřebat. Nový konec se napsal a následně natočil během 3 týdnů.

 

V kinoverzi bylo vidět, jak se po zranění Audrey postaví a nic jí není. Krev i vážné poranění z jejího těla prostě zmizely. Audrey II byla poražena a hrdinové odešli za lepšími zítřky.

 

Diváci dlouhá léta tušili, že tu něco nehraje. Jednak tomu napovídal soundtrack obsahující skladby z původního konce, jednak tomu nasvědčovalo pár scén ve filmu či mlhavé vyjádření tvůrců.

 

Oz se snažil existenci alternativního epilogu dlouho tajit, ale nakonec se dostal na veřejnost a v roce 2012 i v ultimátním režisérském sestřihu (a barevně) i na Blu-ray.

 

Dnes si už fanoušci mohou snadno vybrat, který konec jim sedí víc. Nic to nemění na tom, že dodnes se jedná o jednu z nejdražších vyhozených scén v kinematografii.

 

 

Pokud jste doufali, že se o velkých změnách během produkce dozvíte více, netruchlete. Do dvou týdnů vám přineseme pokračování. Původně jsme ho neplánovali, ale vzhledem k šíři textu při prvních pěti filmech jsme se rozhodli věnovat se dalším projektům samostatně.

 

Povíme si o tom, jak se přetočilo Die Hard 3, jak měl zemřít Rambo, ale také to, proč vyrazili českého režiséra Jana Pinkavu z Pixarovky Ratatouille a následně ji výrazně změnili.

 

Zavzpomínáme i Gibsonův Payback, který po vzoru Supermana dostal původní verzi.

 

Kromě těchto bychom určitě měli zmínit například i Gangster Squad. Na tuto gangsterku už v kinech běžely trailery, když se udál nechvalně známý Colorado shooting. Během něj se James Eagan Holmes rozhodl vkročit do sálu během premiéry The Dark Knight Rises a spustit na diváky palbu.

 

Zabil při tom 12 lidí a zranil dalších 59. Ve filmu se nacházela klíčová scéna, kdy mafiáni vystříleli kino zpoza plátna. A nacházela se i v trailerech, které Warner Bros. okamžitě stáhl z kin. Scéna se přetočila (místo ní vznikla sekvence v Chinatown), což způsobilo odklad premiéry a další náklady.

 

 

Výrazně se změnilo i katastrofické sci-fi Geostorm s Gerardem Butlerem. Nevyklubalo se z něj nic mimořádného, právě naopak, a ještě k tomu finančně propadl. Rozpočet se navyšoval i kvůli rozsáhlým přetáčkam s novým režisérem, přičemž byl snímek ve výrobě celé roky. Něco, na co chce každé studio čím dříve zapomenout.

 

Producent Emmerichova Dne nezávislosti to zkusil s podobným tématem na režijní židli a fakt to prostě nevyšlo.

 

Mnozí nevědí ani o tom, že Martyho z kultovní trilogie Návrat do budoucnosti původně hrál Eric Stoltz. Studio i režisér odjakživa chtěli Michaela J. Foxe, ale ten měl spoustu práce s jinými filmy.

 

Se Stoltzem se natočilo i několik scén, ale prostě nebyl dostatečně vtipný. Studia se mezi sebou nakonec dohodla a Foxe uvolnili pro natáčení dnes už nezapomenutelné série, za což jsme dodnes vděční.

 

Rozepsat by se dalo o množství dalších počinů, nám však už nezbývá prostor.

 

Kromě toho jsme vynechali i řadu důležitých a finančně náročných změn v projektech, které byly ovlivněny 11. zářím. Takové výživná téma si zaslouží vlastní článek, takže s ním můžete počítat na září.

 

Samozřejmě, podobných případů je mnohem více. A určitě jsme na něco i zapomněli, takže nám to můžete připomenout v komentářích a nějak nás tak vzdělat.

Vyjádři svůj názor na článek
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad Méně takových článků
Super! Více takových článků
Řekni nám, proč se ti článek nelíbí:
Děkujeme za tvůj názor!
Pomáhá nám i autorům při zkvalitňování obsahu na stránce.