Tak jsme se opravdu dočkali! Očekávané sci-fi Alita: Battle Angel je konečně v kinech, jeho zrod ale vůbec neprobíhal hladce. V souvislosti s touto adaptací slavné japonské mangy od Jukita Kiširy se totiž mluvilo již od roku 2000 (ne-li dříve) a režírovat ji měl původně James Cameron. Ten však svůj projekt stále pouze odkládal, až nakonec putoval do rukou Roberta Rodrigueze (Sin City, Desperado), z čehož jsem byl jako velký fanoušek předlohy poměrně nešťastný.

 

A přestože se po první ukázce začínaly moje prvotní obavy pomaličku naplňovat, s příchodem dalších nových záběrů jsem stále více a více nabýval pocitu, že z hrané Ality by nakonec vůbec nemusela být tragédie. No a ono to tak k mému velkému překvapení není. Stále sice platí, že pod taktovkou Camerona (který se podílel na scénáři a produkci) by to bylo o něco větší žrádlo, ale Rodriguez se podle mého názoru skutečně nemá za co stydět.

 

Alita: Battle Angel (Recenzia)

 

Jeho vize cyberpunkové budoucnosti 26. století se mi téměř okamžitě dostala pod kůži a velmi rychle jsem se dokázal na ten futuristický svět naladit. Ústřední město Iron City je zde propracované do toho nejmenšího detailu, dýchá životem, mnohými kulturami i vizuálními nápady. A také je prošpikované kyborgy. Jedním takovým je i hlavní hrdinka Alita (Rosa Salazar), kterou jednoho dne objeví na skládce doktor Ido (Christoph Waltz). Ženský kyborg si však ze svého předchozího života nic nepamatuje a nezná ani svět kolem sebe.

 

Zpočátku se tak divák společně s ní seznamuje s okolním prostředím, nasává všemožné informace a odhaluje světlé i temné stránky společnosti po tzv. „Pádu“, který zdevastoval Zemi. Snímek má proto trochu pozvolnější rozběh, to ale v tomto případě absolutně nevadí. Alita je totiž nesmírně sympatickou a roztomilou postavou, kterou si velmi rychle oblíbíš a rád ji budeš následovat v jejím dobrodružství v dobrém i zlém.

 

Duší je to navíc dospívající dívka, takže je velmi příjemné sledovat její radosti z maličkostí, poflakování se s vrstevníky, jakož i postupný přerod z naivní a křehké mladé ženy v smrtící bojový stroj. Ta divně přemrštěná romantická linka sice místy bolí, ale Alita je přesto největším plusem filmu. A to nejen díky skvělé motion capture práci Rosy Salazar, ale i úžasnému vizuálu. Ten vyráží dech zejména při detailech na hlavní hrdinku, nezaostává však ani zbytek.

 

Alita: Battle Angel (Recenzia)

 

Design a triky jsou tu na špičkové úrovni, přičemž obrovské IMAX plátno celý ten vizuální zážitek umocňuje ještě o něco více. Skvělá práce. No a když už dojde k nějaké té akční scéně, Rodriguez boduje znovu. Soubojové sekvence jsou zrežírované s velkým přehledem, není v nich bordel a disponují promyšlenou choreografií, takže se na ně na plátně parádní dívá. Škoda jen, že podobná péče nebyla věnována i samotnému příběhu, kterému by určitě neuškodila větší hloubka.

 

Znalec předlohy ve mně byl sice ochuzen o pár překvapení, to ale v tomto případě za negativum nepokládám. Dříve mi vadilo, že Alita pouze přímočaře klouže po povrchu. A když už i nastíní nějaké téma k filozofování nebo zajímavý motiv, tak prakticky hned odchází dál. Rodriguez a spol. mohli také více propracovat některé vedlejší postavy (včetně záporáků). Mnohým totiž ve výsledku chybí nějaké smysluplnější motivace a místy tak působí pouze jako obyčejné šablonovité figurky (na Jennifer Connelly v podvazcích bylo samozřejmě vše v pořádku).

 

Přece jen, dvouhodinová stopáž uběhne až překvapivě rychle, takže těch 20–30 minut navíc by Alita klidně snesla. A možná by se dostavily i silnější emoce a větší dávka napětí. Stále si však myslím, že Rodriguez předloze nijak výrazně neuškodil a dokázal se s látkou poprat důstojně. Dokonce tam je i to srdíčko občas cítit. Je to jednoduše svižně vyprávění a jednoduchý příběh, který mě ani na chvíli nenudil.

 

Alita: Battle Angel (Recenzia)

 

Pokud máš v oblibě žánr sci-fi a potrpíš si na fantastických vizuálních hodech, rozhodně dej Alitě šanci (nejlépe ve zmiňovaném IMAX). Pokud ale od snímku čekáš nějaké příběhově propracované dílo protkané hlubokými filozofickými myšlenkami, tentokrát klepeš na nesprávné dveře. Alita: Battle Angel je drahým blockbusterem a je to na něm i vidět. Má skvělou hlavní hrdinku, kolem ní celkem sympatické obsazení i fajn soundtrack (ačkoli doma si ho sám od sebe pravděpodobně nepustíš).

 

Přímočarý příběh doplňují přehledné, nápadité a režijně velmi dobře zvládnuté akční scény, které společně s vizuálem a samotnou Alitou patřily bezpochyby k tomu nejlepšímu. Z mé strany je to tentokrát spokojených sedm bodů z deseti a budu doufat, že snímek vydělá dostatek na to, aby studio odkleplo pokračování. Tento podmanivý cyberpunkový svět si to bezpochyby zaslouží.

Jaké hodnocení bys dal ty?
0/10
Ohodnoť článek
10