Pod radarem

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

Tyto snímky dosáhly celé řady prvenství, přesto jsou pravděpodobně navždy ztraceny.

7. červenec 2018, 11:02
zdroj: Fox Film Corporation
7. červenec 2018, 11:02

První filmy si lidé přišli zhlédnout do kin už na konci 19. století. Před více než 120 lety byla kinematografie ještě v plenkách, o barevném a zvukovém obrazu se lidem ani nesnilo a pohyblivé obrázky na plátně pro ně byly něčím fascinujícím.

 

Kinosály se rychle rozrůstaly napříč Evropou a Spojenými státy a snažily se nasytiti nekončící davy toužící vidět první filmy. 

 

Z kinematografie se stal rychle expandující průmysl, který se raketovou rychlostí rozpínal a produkoval stále dokonalejší filmová díla. Z původních zrychlených grotesek se staly celovečerní filmy s plnohodnotným příběhem, hereckým ansámblem a speciálními efekty. 

 

Pro tehdejší nadšence muselo jít o neuvěřitelnou podívanou. A v některých případech jsme ohromeni i dnes, minimálně úvahami nad tím, jak mohli tehdy filmaři něco tak obdivuhodného natočit s využitím čistě praktických efektů a lidské síly. 

 

Se starými filmy se však bohužel pojí i jeden velmi smutný fakt. Podle knihovny amerického Kongresu je totiž 75 % snímků němé éry ztraceno. Tehdy se totiž kamerové záznamy ukládaly na páskách z nitrátu celulózy. Ty byly extrémně hořlavé, při špatném skladování podléhaly rozkladu a neexistovalo tisíce kopií jako dnes. 

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Celé filmové sklady tedy vyhořely, řada celulózových pásek podlehla rozkladu a spousta snímků skončila v soukromých archivech. Skutečně kvalitní archivace se tehdy dočkaly jen velmi drahé a populární filmy. 

 

Na menších a středně rozpočtových filmech tehdy tolik nezáleželo. Lidé si nemohli zakupovat kopie a pouštět si je na domácích spotřebičích, protože ty ještě neexistovaly. Když tedy snímek dokončil pouť napříč kinosály, byl pro produkční a distribuční společnosti vlastně již bezcenný. 

 

Kvůli tomu jsme ztratili celou řadu filmových děl, které by dnes mohly být legendami. Občas se sice někde na skládce, půdě či v soukromém archivu najde dávno ztracený film jako v případě katastrofického snímku Deluge z roku 1933, který byl objeven minulý rok. 

 

My jsme pro vás vybrali desítku filmů, které byly přínosem pro kinematografii, znamenaly významný převrat nebo si v nich zahrály slavné osobnosti, a dodnes jsou ztraceny. 

 

Wanderer Of The Wasteland (r. Irvin Willat, 1924)

Paramount Pictures se po úspěchu snímku Desatero přikázání rozhodlo použít techniku Technicoloru k adaptaci románu Wanderer Of The Wasteland od Zanea Greye

 

Pod rukama režiséra Irvina Willata tak vznikl vůbec první barevný western a teprve třetí barevný snímek v historii. Samozřejmě šlo o samotné začátky, a tak byly použity jen dvě barvy – červená a zelená, které byly do obrazu dodány pomocí filtrů. 

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Z fotografií z filmu můžeme vidět, jak krásně celý projekt vypadal. Díky nové technice byli diváci poprvé svědky barevné krajiny a prvních krvavých záběrů. 

 

Film nebyl po projekcích konzervován a jediná zbývající kopie zůstala režisérovi Willatovi. Ten ji schovával až do 60. let, kdy zjistil, že se mu zakonzervovaná páska rozložila v hromádku nepoužitelné hmoty.

 

Bylo to pro něj prý natolik zdrcující, že po nálezu jen tři hodiny seděl a brečel, jak uvedla jeho dcera. 

 

The Way Of All Flesh (r. Victor Fleming, 1927)

V roce vzniku tohoto snímku probíhal první ročník udílení Oscarů. Mezi oceněnými byl i Emil Jannings, německý emigrant, který dostal jako první člověk vůbec sošku za nejlepší herecký výkon v hlavní roli.

 

Tehdy zazářil v hollywoodském snímku The Way Of All Flesh, který vycházel z knižní předlohy Perleye Pooreho Sheehana

 

Vyprávěl o muži, jenž se nechal ožebračit dívkou, která jej svedla. Poté z pohledu žebráka sleduje svoji rodinu, kterou opustil, a jenž jej považuje za mrtvého. 

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Německý herec Emil Jannings proslul svou mimikou a pro éru němého filmu byl dokonalou postavou, která si zřejmě Oscara zasloužila.

 

To však už dnes nemůžeme posoudit, jelikož se z 94 minut dlouhého počinu zachovaly jen dva fragmenty o délce 7 minut

 

The Great Gatsby (r. Herbert Brenon, 1926)

Román Velký Gatsby z roku 1925 od Francise Scotta Fitzgeralda se měl v průběhu 20. století stát mnohokrát citovanou a remakovanou klasikou. 

 

Málokdo však tuší, že první filmová adaptace slavného románu přišla už rok po jeho uveřejnění. Překvapivě se však nedočkala úspěchu. 

 

Jelikož se jedná o ztracený film, můžeme o důvodech polemizovat. Možná šlo skutečně o mizerně zrežírovaný a zahraný film, ale je také docela možné, že mu chyběla tolik potřebná nostalgie.

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

V té době totiž divoké večírky a prohibice byly stále realitou, a tak na divácké obecenstvo nedýchaly nostalgické časy nespoutané zábavy a nebezpečí, jelikož je stále zažívali. 

 

Je velká škoda, že toto dílko již pravděpodobně nikdy neuvidíme. Dochovala se z něj jen ukázka

 

Cleopatra (r. J. Gordon Edwards, 1917)

Pokud nějaký snímek definoval v němé éře kinematografie pojem „blockbuster“, byl to právě tento. Na tehdejší dobu stál neuvěřitelných 500 000 dolarů (dnešních 10 milionů dolarů) a pracovalo na něm přes 2 tisíce lidí

 

V hlavní roli zářila opěvovaná Theda Bara a velkolepost projektu brala lidem dech. Příběh o egyptské královně obsahoval scény, v nichž byly na place přítomny desítky herců, na nichž předváděl propracované dobové kostýmy. 

 

Z díla o krásce z Nilu však zbyl jen minimální fragment. Z původně 125 minut dlouhého celovečerního filmu máme dnes k dispozici pouhých 20 vteřin.

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Důvodem je ničivý požár, který v roce 1937 propukl ve Fox Studios a v Museum of Modern Art v New Yorku. Poslední dvě kopie Cleopatry v těchto prostorách shořely na troud. 

 

Dnes tedy můžeme už jen vzpomínat pomocí dochovaných propagačních materiálů a svědectví diváků. 

 

The Story of the Kelly Gang (r. Charles Tait, 1906)

Vůbec první celovečerní snímek je bohužel z velké části ztracen v propadlišti dějin. Zřejmě největší ztráta z hlediska historické hodnoty byla natočena v Austrálii. 

 

Film měl 70 minut a je tak považován za vůbec první dlouhometrážní počin. Vyprávěl o australském zbojníkovi irského původu – Nedovi Kellym

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Z původního celku se dochovalo přibližně 30 minut, které jsou již restaurované, a tak si je můžete prohlédnout. Doporučuji to však nedělat, nebo na vás může dolehnout smutek, že tak důležité dílo je z velké části ztraceno. 

 

Příběhově jde totiž na svoji dobu o poměrně zdařilý kousek, který se nebojí přestřelek a pořádně rozjetého finále.

 

Chamtivost (Greed, r. Erich von Stroheim, 1924)

Jedním slovem legenda. Snad nejznámější ztracený film se dodnes umisťuje v žebříčcích nejlepších a nejdůležitějších filmů všech dob. 

 

Dnes jej můžete vidět pouze ve čtyřhodinové sestříhané verzi. Ta původní však měla 9 hodin a promítala se jen jednou pro vybrané publikum, které jej označilo za to nejlepší, co kdy vidělo. 

 

A není divu, snímek byl totiž v mnoha směrech unikátní. Jednalo se o vůbec první počin natáčení kompletně v exteriérech (dokonce i na poušti) a režisér nepostupoval podle scénáře, ale podle knižní předlohy. Stránku po stránce. 

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Do kin se však dostala pouze dvouhodinová verze, která byla jen stínem původního projektu. V roce 1999 společnost Turner Classic Movies sesbírala nalezené fragmenty filmu, z nichž vytvořila čtyřhodinovou verzi. 

 

Stále zde však chybí pět hodin záběrů, které už možná nikdy nespatříme. Podle režiséra měl kopii celého filmu vlastnit italský diktátor Benito Mussollini, co se s ní však stalo, nikdo neví. 

 

The Life Of General Villa (r. Raoul Walsh, Christy Cabanne, 1914)

Film o Josém Doroteovi Arangovi Arámbulovi, lépe známém jako Pancho Villa, je unikátní svým hereckým složením. Hlavní roli ve filmu o sobě samém si totiž střihl sám mexický vojenský velitel.

 

Neohrožený bojovník totiž potřeboval peníze, kterými by mohl financovat své aktivity během Mexické revoluce. Dostal 25 000 dolarů a 50 % ze zisku filmu.

 

Navíc se ve filmu objevily i reálné záběry z občanské války v Mexiku. Některé scény byly sehrané, ale na plátně byly záběry skutečných přestřelek, v nich figuroval Pancho Villa. 

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Na svou dobu navíc obsahoval záběry, které šokovaly tehdejší obecenstvo. Ať už se bavíme o pohledech do chudinských čtvrtích nebo o záběrech, v nichž vojáci vytrhují lidem zlaté zubní protézy.

 

Dodnes se dochovaly z filmu jen fotografie a krátké útržky. 

 

A Daughter Of The Gods (r. Herbert Brenon, 1916)

První celovečerní film, v němž se objevila kompletně nahá slavná herečka, je bohužel také ztracený. A to se nejednalo o jen tak ledajaký počin. 

Nahá se zde ukázala tehdejší vycházející hvězda Annette Kellerman, natáčelo se 8 měsíců na Jamajce a vzniknout mělo 67 kilometrů stopáže

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Šlo o vskutku epický fantasy snímek, který vyprávěl o sultánovi a čarodějnici, kteří se spojí, aby zavraždili krásnou sultánovu dceru. 

 

Brzy po premiéře se ze snímku stal opěvovaný počin. Byly na něm vidět utracené stovky tisíc dolarů a lákal na záběry nahé Annette Kellerman, která své intimní partie zakryla dlouhými vlasy.

 

Hollywood (r. James Cruze, 1923)

Filmů o samotném rodišti amerických hvězd a slavných titulů existuje dnes celá řada. Ten vůbec první ovšem pochází již z éry němého filmu.  

 

Dokazoval, jak cyklická je hollywoodská tvorba a byl jedním z prvních filmů, které do kinosálů lákaly na camea slavných hvězd.

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

 

Ve snímku Hollywood se mihlo přes 30 tehdejších osobností včetně Charlieho Chaplina a Mary Astor. Naopak do hlavních rolí byli obsazeni zcela neznámí herci.

 

Silnou pachuť ironie má v souvislosti s tím dějová složka filmu. Vypráví totiž o mladé krásce, která vyrazí do Hollywoodu splnit si svůj sen, jen aby se dočkala hořkého zklamání. 

 

Herečka (Hope Drown), která si naivní dívku zahrála, se objevila jen v tomto snímku, a pak už si nikdy nezahrála. 


The Mountain Eagle (r. Alfred Hitchcock, 1927)

Pokud plánujete zhlédnout kompletní filmografii Alfreda Hitchcocka, s největší pravděpodobností máte smůlu. Jeho druhý film, který se natáčel v Tyrolsku, je totiž považován za ztracený.

 

Existuje z něj pouhých 30 snímků, které nám napovídají, jak film vypadal. Slavný britský režisér však zřejmě ze ztráty zas tolik zklamaný nebyl, neboť jeho dílo bylo kritiky zadupáno do země. Film podle nich nebyl dostatečně realistický. 

 

Ztracené filmy, které tvořily historii, ale už je patrně nikdy neuvidíme

  

Vyprávěl o ovdovělém muži, jenž se musí starat o svého postiženého syna. Zároveň se musí vypořádat s nápadníkem své zesnulé ženy.

 

Když se pak jeho syn zamiluje do ženy, kterou mu následně přebere mužův sok, začíná drama. Jeho zápletku však možná nikdy neuvidíme, i přestože snímek označil Britský filmový institut za nejhledanější film všech dob. 

Vyjádři svůj názor na článek
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad Méně takových článků
Super! Více takových článků
Řekni nám, proč se ti článek nelíbí:
Děkujeme za tvůj názor!
Pomáhá nám i autorům při zkvalitňování obsahu na stránce.