Opět zde máme svátek všech zamilovaných a my si samozřejmě neodpustíme pár tipů na příjemný večer ve dvou. Většinou nejde o klasické romantiky, ale v každé z nich hraje láska klíčovou roli.

La La Land (režie: Damien Chazelle) 

Chvilkové oscarové vítězství tohoto muzikálu patří mezi největší faux-pas Akademie. Kvalitám této pecky to však pochopitelně nic neubralo. Ryan Gosling a Emma Stone jsou na plátně pro sebe jako stvoření a svými spolupracemi mají potenciál zařadit se mezi legendární dvojice jako například Katharine Hepburn-Spencer Tracy.

 

La La Land je navíc jejich nejlepším společným titulem a zároveň nefalšovanou filmovou radostí. Je to dílo parádně natočené, s výrazným autorským vkladem, vtahující příběhem, skvělou romantikou a srozumitelnou myšlenkou o posunu doby a odumírání tradic.

 

Valentín

 

Sing Street (režie: John Carney) 

Spojení komedie, sociálního dramatu a romantiky dokáží angličtí tvůrci zvládnout s přehledem, lehkostí a stylem. A Sing Street není výjimkou. John Carney nám udělal radost již svými předchozími počiny Once a Love Song. V tomto osmdesátkovém retru z Dublinu se však odvázal naplno a přinesl nám dosud svůj nejlepší film.

 

Ten se ale bohužel naší distribuci vyhnul, takže je u nás stále trochu pod radarem. A je to škoda. Příběh středoškoláka Conora, který si kvůli náklonnosti starší dívky založí kapelu, je milý, příjemný, citlivý a vtipný. Navíc, jak je u tvůrce zvykem, je protkán výbornou hudbou.

 

Valentín

 

Než jsem tě poznala (Me Before You, režie: Thea Sharrock)

Vzhledem k tomu, že je jeden z ústředních hrdinů na vozíčku, tak se v mnohých z vás určitě vyrojí vzpomínka na francouzský megahit Nedotknutelní. Zde však podobnost končí. Než jsem tě poznala je totiž nefalšovanou červenou knihovnou. Myšleno však v dobrém slova smyslu.

 

Emila Clarke nebyla nikdy sympatičtější a Sam Claflin je jí dostatečně dobrým spoluhráčem, aby si vás tato dvojice získala. Další důkaz toho, že pokud se podobné limonády udělají s elegancí, nemusí jít o nevkusný blábol (jako např. Padesát odstínů čehokoli), ale příjemný filmový zážitek.

 

Valentín

 

Deadpool (režie: Tim Miller)

Originální komiksový ehm.... hrdina se vetře prostě všude. I do valentýnského výběru. Není to však tak podivná volba, jak by se mohlo zdát. Mezi všemi těmi rozstřílenými hlavami, vtipy o onanování a infantilním humorem (myšleno v dobrém) se totiž rozehrává i originální love story.

 

Právě milostný příběh je hnacím motorem eskapád ústřední postavy a je v něm více srdíčka než v mnoha čistokrevných romantikách. Ryan Reynolds má podobný žánr natrénovaný a k svátku zamilovaných dokáže připravit stejně příjemnou alternativu. Anální sex, zamilované striptérky a ejakulující jednorožci jsou prostě věci, které by na Valentýna v tvé domácnosti neměly chybět.

 

Valentín

 

Spojenci (Allied, režie: Robert Zemeckis)

Robert Zemeckis je už déle filmový klasik a každé jeho dílo si zaslouží pozornost. V tomto případě se mu však nedostalo takové pozornosti, jak by bylo vhodné. Spojenci se totiž filmovou řečí i výstavbou příběhu podobají projektům z doby, kdy se jejich příběh odehrává.

 

Během 2. světové války dostane špión Max za úkol prověřit podezření, zda jeho milovaná manželka není německý špión. Napínavý, dojemný a minimálně ze strany obviněné Marion Cottilard brilantně zahraný žánrový mix romantického dramatu a špionážního thrilleru jako od Alfreda Hitchcocka. Pokud ti tento titul proklouznul mezi prsty, je nejvyšší čas to napravit. 

 

Valentín

 

Pěkně blbě (Big Sick, režie: Michael Showalter)

V našich končinách krutě nedoceněná záležitost. Scenáristé Emily V. Gordon a Kumail Nanjiani (rovněž představitel hlavní role) napsali svůj skutečný příběh a minimálně kvalitativně to vyhráli na celé čáře. Pohodová feel-good romantická komedie má všechno, co od podobných filmů vyžadujeme, a má i něco navíc.

 

Velmi dobře vystavěný scénář (kde se ztratila oscarová nominace?) s přehledem kombinující romantiku, humor, smutek i téma multikulturalismu. Malý skvost, který trpí jedině klasickým kazem díl z produkční dílny Judda Apatowa (Zbouchnutá, Superbad). A tou je přepálená stopáž.

 

Valentín

 

Pasažéři (Passengers, režie: Morten Tyldum)

I ve vesmíru je láska. To, co mohlo být úžasným hardcore sci-fi, je nakonec pouze nenáročnou žánrovkou pro univerzální publikum. Zapomeňme však na chvilku na zklamání z přístupu tvůrců, protože Pasažéři jsou ve své lize rozhodně nadprůměrným snímkem.

 

Romance na vesmírné stanici funguje díky chemii mezi Chrisem Prattem a Jennifer Lawrence více než dobře, tempo je slušné a trikově je film vypiplaný. Kromě sbližování ústřední dvojice navíc nabízí i zajímavé otázky ohledně morálky a osamělosti lidské duše. Pokud neočekáváš žánrovou revoluci, je to velmi slušná oddychovka na večer ve dvou.

 

Valentín

 

Kráska a zvíře (Beauty and the Beast, režie: Bill Condon) 

Disneyho studio našlo další zlatou žílu. Předělávky klasických animáků do hrané podoby slaví obrovský komerční úspěch a naštěstí pro diváky jde i o kvalitní pohádky. Paradoxem však je, že nejvýdělečnější titul z této nové vlny je i nejslabším.

 

V žádném případě však nejde o tragédii, přičemž aktuální verze Krásky a zvířete trpí zejména při srovnání se svou legendární verzí. Studio s myšákem v logu zvládá tyto žánrovky mimořádně kvalitně a i tento megahit je přehlídkou překrásného vizuálu, nestárnoucího příběhu, chytlavých písniček a půvabu Emmy Watson.

 

Valentín

 

Dej mi své jméno (Call Ne By Your Name, režie: Luca Guadagnino)

Letní láska z tak trochu jiného pohledu. Namísto tradičního páru zde totiž dostaneme párek gayů. Scénář a ústřední duo jsou však tak kvalitní, že na tento fakt velmi rychle zapomeneš a dvojici mladíků budeš fandit, dojímat se s nimi a prožívat jejich problémy.

 

Od Zkrocené hory jsme tu neměli na podobnou tematiku tak kvalitní titul. Všimli si toho diváci i akademická obec, která ho ocenila Oscarem za nejlepší scénář. Instantní klasika a pro homosexuální komunitu jeden z nejvýraznějších počinů poslední dekády. Nenech si ho ujít.

 

Valentín

 

Dítě Bridget Jonesové (Bridget Jones's Baby, režie: Sharon Maguire)

Žánrově nejčistší příspěvek z našeho výběru. Po nevydařené dvojce od návratu britské smolařky nečekal nikdo nic dobrého. Absence Hugha Granta a současný stav kariéry Renée Zellweger navíc budovaly pocit, že jde o další zbytečné pokračování, jakými se to nyní v továrně na sny hemží.

 

Zázraky se však dějí a Dítě Bridget Jonesové se zařadilo mezi nejpříjemnější překvapení dané sezóny. S britskou elegancí, lehkostí a humorem se podařilo vytvořit nejlepší mainstreamový romcom za velmi dlouhou dobu. Herci si návraty do oblíbených postav užívají, příběh je slušně zamotaný a divačky po celém světě mohou být bez výčitek nadšené. 

 

Valentín

 

Kterému filmu z výběru dáš na Valentýna šanci?

Ohodnoť článek
10