Uběhl přesně rok od uvedení 3. série jednoho z nejlepších seriálů současnosti, který se nedá srovnat s žádným jiným. Tisíce fanoušků si tak ve svých kalendářích zakroužkovaly 29. prosinec 2017, kdy měla na streamovací službě Netflix premiéru čtvrtá série tohoto úžasného britského seriálu. S postupným šílenstvím, jaké Black Mirror během tří odvysílaných sérií dokázal vyvolat, byla očekávání od blížící se čtvrté série obrovská. Pojďme si tedy jednotlivě představit každou ze šesti částí, které v pátek zavítaly na Netflix a zjistit tak, zda se nejnovější sérii podařilo překonat tu předešlou.


4. série Black Mirror nebere na nikoho ohled a svou originalitou zachází za hranice představivosti

 

Úvodní epizoda nese název U.S.S. Callister a jde vlastně o jakousi parodii na Star Trek, který se v této epizodě nazývá Space Fleet. Tvůrci si hned na začátek neodpustili menší easter egg, kdy jedna z hlavních postav říká, že má seriál nahraný na VHS, DVD a Blu-ray a že dnes bychom ho zřejmě našli někde na Netflixu. Podstatou příběhu je přenesení své mysli prostřednictvím moderních technologií do počítače, čehož však lze velmi snadno zneužít.

 

Jelikož jsou dějové zvraty primární ingrediencí Black Mirror, můžete se těšit na několik kvalitních mindfucků. Herecké výkony jsou na té nejvyšší úrovni, vyzdvihl bych však Jesseho Plemonse, kterému zřejmě role záporáků sedí (hrál i Todda z Breaking Bad). Režii ani scénáři není co vytknout, napínavý děj vás zatlačí do sedačky a ke konci epizody téměř nemrknete. Pravděpodobně jde o nejlepší díl čtvrté série a jeden z nejlepších dílů celého seriálu. 9,5/10

 

4. série Black Mirror nebere na nikoho ohled a svou originalitou zachází za hranice představivosti

 

Druhá v pořadí přišla část s názvem Arkangel. Na tu jsem byl osobně zvědavý nejvíce, protože se režie ujala dvojnásobná držitelka Oscara Jodie Foster. Příběh si bere na mušku výchovu dětí a neustálé monitorování jejich aktivity, z čehož může být více škody než užitku. Charlie Brooker se pohrává s myšlenkou, co se stane, když dítě, které nemělo nic povoleno, najednou může všechno.

 

Epizoda mě přinutila zamyslet se, protože se vším, co se v ní odehrává, se už v menší míře setkáváme i v současnosti. Naneštěstí, pro epizodu je závěr už jen předvídatelnou špičkou ledovce. Foster nezůstává své pověsti nic dlužná, a tak si po jedné z epizod seriálu House of Cards může na své režisérské konto připsat další povedený počin. Spíše než hereckými výkony zaujala tato epizoda pointou a vzkazem, za což jí uděluji slušných 7,5/10.

 

4. série Black Mirror nebere na nikoho ohled a svou originalitou zachází za hranice představivosti

 

Ve třetí části nazvané Crocodile jsme se přenesli na zasněžený Island. Hlavní hrdinkou je žena jménem Mia, u které se jednoho dne ukáže bývalý přítel, připravený odhalit světu ohavné tajemství, jaké spolu oba sdílejí. Na pozadí jejího příběhu probíhá vyšetřování pojistné události, kde se využívá čtení mysli, aby se tak dokázala vina či nevina poškozeného.

 

Co se však stane, když se jedním ze svědků stanete vy a myslí vám nekoluje nic jiného než vámi spáchána vražda? Napětí se začíná budovat již v první minutě epizody a nepřestane až do samého závěru. Volný pád a mrazivý herecký výkon představitelky Mii, Andrey Riseborough, který jako by přesně zapadal do zasněžených hor Islandu. Nemohl jsem si pomoci, ale při překvapivém konečném rozuzlení mi zůstal na rtech jen hloupý úsměv. 8/10

 

4. série Black Mirror nebere na nikoho ohled a svou originalitou zachází za hranice představivosti

 

I když nejsem příliš velkým fanouškem romantického filmového žánru, epizoda Hang the DJ mě skutečně oslovila. Čtvrtý díl čtvrté série Black Mirror se zaměřuje na problém s hledáním si životního partnera. Lidé zde používají systém přirovnatelný k dnešnímu Tinderu, který jim vyhledá vhodného kandidáta a zároveň řekne, jak dlouho jim vztah má vydržet. Příběh se zaměřuje na pár Franka a Amy. Ti si sednou hned na prvním rande, jejich vztah je však omezen pouze na pár hodin. Dále musí střídat jiné partnery, dokud se dostanou k takzvanému „ultimate match“, což je něco jako perfektní partner. Oba jsou však přesvědčeni, že jejich perfektním partnerem je právě ten druhý.

Strukturou může tato epizoda připomínat San Junipero z předešlé třetí série, a to zejména přítomným optimismem a odlehčenou atmosférou. No nebyl by to Black Mirror, kdyby to celé nemělo jeden velký háček. Děj vás přinutí fandit Frankovi i Amy, přičemž každý divák si tu najde něco z vlastního života. Bezchybné režii v podání Tima Van Pattena, režiséra několika dílů Game of Thrones, Boardwalk Empire, Sopranos či The Wire, není co vytknout. Emočně na mě Hang the DJ zapůsobilo asi nejsilněji, protože ještě na druhý den po zhlédnutí ve mně zůstával hřejivý pocit, že láska tam někde zřejmě existuje. 9/10

 

4. série Black Mirror nebere na nikoho ohled a svou originalitou zachází za hranice představivosti

 

Pravděpodobně největší očekávání byla kladena na epizodu Metalhead. Z té se především díky svému černobílému vizuálu, na jaký nejsou fanoušci Black Mirror zvyklí, stalo lákadlo celé čtvrté série. Děj je zasazen do postapokalyptického světa, kde jsou lidé pronásledováni a vražděni mechanickými tvory, jež připomínají psy. Úvodem je nám představena trojice sestávající ze dvou mužů a ženy, která se snaží získat nějaký důležitý předmět ze skladu. Tam je jeden ze „psů“ přepadne a musí se tak vydat na zběsilý útěk za záchranou vlastního života. Ústřední postavu si zahrála herečka Maxine Peake, té jsem však během celých 41 minut stopáže vůbec nemohl přijít na jméno.

 

Celá epizoda byla jakási nemastná-neslaná, ale zklamal zejména závěr, který mě nepříjemně zaskočil, protože na takový konec nejsme u Black Mirror vůbec zvyklí. Na celé části nazvané Metalhead mi úsměv na tváři vykouzlil snad jen drobný detail, který dozajista potěší obyvatele Česka a Slovenska. Velká očekávání tedy opravdu nebyla na místě, ba dokonce si myslím, že jde o jednu z nejslabších epizod seriálu jako takového. 6/10

 

4. série Black Mirror nebere na nikoho ohled a svou originalitou zachází za hranice představivosti

 

Závěrečná epizoda byla zřejmě tou nejpodivnější, jakou jsme v seriálu Black Mirror mohli vidět. Tedy v tom pozitivním smyslu. Režie dílu s názvem Black Museum byla svěřena do rukou Colmovi McCarthymu, režisérovi hitu Peaky Blinders a jedné epizody Sherlocka. McCarthyho účast na seriálu naznačovala, že by mohlo jít o opravdu zajímavou epizodu, což se v konečném důsledku i potvrdilo. Mladá žena na své cestě po Americe zabloudí do opuštěného muzea. Nejde však o obyčejnou nudnou atrakci, ale o muzeum zločinů, kde se ke každému artefaktu váže příběh s kriminálním pozadím.

 

Charlie Brooker nám zde připravil zřejmě nejvíce dějových zvratů a ještě více easter eggů s odkazy na předchozí části. Právě díky těmto odkazům se dá předpokládat, že jednotlivé příběhy ze světa Black Mirror se odehrávají ve stejném vesmíru. Epizoda sestává z poslepovaná příběhů, které mají společného vypravěče. Děj má skvělou gradaci a ještě lépe se mu daří budovat napětí. Nudit se rozhodně nebudete ani u jednoho z příběhů. Konečné rozuzlení vás přinutí ještě pár minut přemýšlet nad tím, co jste právě viděli, abyste to mohli strávit. 9/10

 

4. série Black Mirror nebere na nikoho ohled a svou originalitou zachází za hranice představivosti

 

Pokud bych měl čtvrtou sérii zhodnotit jedním slovem, bylo by to slovo jiná. Diváci dostali zřejmě nejoriginálnější díly, což může být jak k užitku, tak i na škodu. Chci vyzvednout hlavně geniální a kreativní nápady tvůrce seriálu Charlieho Brookera. Pevně doufám, že se spolu s ostatními fanoušky dočkám i páté série, protože seriál, který by se originalitou vyrovnal či dokonce jen přiblížil k Black Mirror, zatím neexistuje.

Ktorá časť štvrtej série Black Mirror sa vám páčila najviac?
1. U.S.S. Callister
98 hlasů
2. Arkangel
35 hlasů
3. Crocodile
28 hlasů
4. Hang the DJ
108 hlasů
5. Metalhead
13 hlasů
6. Black Museum
142 hlasů
Jaké hodnocení bys dal ty?
0/10
Ohodnoť článek
22
Zdroj: Zeppotron, Channel 4, Netflix